Kraniosakrální ošetření

pro obnovení rovnováhy a zdraví na těle i na duši

Kraniosakrální systém člověka zahrnuje meningy (membrány) a cerebrospinální tekutinu (mozkomíšní mok), které obklopují a chrání mozekpáteřní kanál.

Tento systém doslova vychází z krania (lebky) a pokračuje dolů do sakra (křížová kost).

Jakákoli omezení (restrikce) v membránovém systému mohou přímo ovlivnit různorodé fyziologické funkce centrálního nervového systému.

Praktici či terapeuti CST palpují kraniosakrální rytmus, který je nasměrovává k možným restrikcím v těle klienta. Korigují ho s pomocí vrozených samoléčebných mechanismů při využití kraniosakrálního rytmu a kraniosakrálního systému jako ukazatele správnosti terapeutického postupu.

Kraniosakrální ošetření
Ilustrace - silueta člověka

Jde o metodu holistickou, což znamená, že vnímá živý organismus jako dokonalý a provázaný celek.

Ten je tvořen mnoha úrovněmi (tělesnou, emocionální a mentální, ale i lymfatickým, nervovým či imunitním systémem, vnitřními orgány apod.) a především pak vztahy mezi nimi.

Metoda vychází z předpokladu, že každý organismus je schopen se sám léčit, obnovovat rovnováhu a zdraví a tím harmonizovat celý systém, aby se navrátil k původní celistvosti.

Ošetřující přistupuje ke klientovi s úmyslem najít tuto celistvost, toto zdraví, a podpořit ho, aby se projevilo v celém systému.

 

Ošetření probíhá na terapeutickém lehátku, klient je oblečen.

Terapeut palpuje rytmus poslechem přes dlaně, ladí se na kraniosakrální rytmus klienta. Podpoří jeho funkci, takzvaně odstraňuje kameny z řeky života.

Je to velice jemná metoda, která ale působí na mnoha úrovních.

„Možná ta nejdůležitější věc, kterou přinášíme druhému, je ticho v nás, ne to ticho, které je napněno nevyslovenou kritikou nebo tvrdým stažením. Tento druh ticha je útočištěm, místem odpočinku a přijetí ostatních takových, jací jsou. My všichni jsme hladoví po tomto druhém tichu.“
 
Rachel Naomi Remen
Krásný citát vystihující kraniosakrální ošetření, které je posilující a vyživující pro člověka i na těch nejjemnějších úrovních.
 
Terapeut při ošetření drží bezpečný prostor ticha, naslouchá, podporuje, nehodnotí… 
 
Čím je ticho terapeuta prostornější a jasnější, tím se klient může více uvolnit a v živé přítomnosti dát šanci svému systému odevzdat to, co už nepotřebuje a nadechnout se pro nové.

Bez hlubokého klidu nemůže dojít k integraci nebo regeneraci.
 
Mě osobně tato technika provedla nejedním těžkým obdobím. Zažila jsme s ní i nespočet krásných zážitků.

Je pro mě učitelem i zdrojem důvěry v život.
Ilustrace - Sloup